Ve druhé polovině devatenáctého století v českém národě sílí hnutí národního obrození. Jsou do něho zapojeni všichni významní umělci různých uměleckých směrů, mezi nimi i hudební skladatelé. Ti svými díly dávají kolem roku 1860 podnět k zakládání pěveckých sborů. Vznikaly spontánně se silnou vlasteneckou tendencí. V Praze byl v roce 1861 založen spolek Hlahol s heslem „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“. Pro pěvecké hnutí v Čechách byl tím, čím se o rok později stal Sokol v tělovýchovném hnutí. Pod vedením Bedřicha Smetany v letech 1863-65 vysoko stoupla umělecká úroveň Hlaholu, což bylo mocným podnětem pro ostatní města. Velkému zájmu se těšilo pěvecké hnutí také na Moravě. Do tohoto vzestupného sborového dění se zapojovaly také četné pěvecké spolky sokolské, později i dělnické. Koncem šedesátých let bylo v českých zemích už kolem 250 pěveckých spolků. Zpívalo se takřka všude. Tento nebývalý pěvecký ruch položil základy i pro budoucí úroveň českého reprodukčního sborového projevu a stal se i podnětem k vytvoření vynikající české sborové literatury.
Toto období zasáhlo i Kladno. V roce 1864 vystoupil prvně na veřejnosti kladenský zpěvácký spolek Budislav. O třicet let později měl ve svých řadách již téměř 100 členů. Působil až do roku 1912. V tomto roce z pěveckého odboru Kladenské filharmonie vzniká nový pěvecký sbor, který si na svůj štít vepisuje jméno našeho největšího hudebního skladatele – Smetana. Krátce po založení sboru v roce 1914 začíná první světová válka, která také zasahuje do spolkového života. Sbor živoří, ale neumírá. Po skončení války již v lednu 1919 pořádá v kladenském divadle koncert, na němž se podílejí všechny složky Smetany, sbor mužský, ženský i smíšený. Celkem přes 100 zpěváků. Studuje a předvádí mnoho mužských, ženských i smíšených sborů, dokonce i velká orchestrální díla, která provádí s Kladenskou a Středočeskou filharmonií. Zpívá v Kladně a jeho okolí, koncertuje v Praze a také v českém rozhlase.
Jeho čestnými členy jsou v pěveckém světě známá jména: Dr. Josef Bohuslav Foerster, Jindřich Jindřich, Vítězslav Novák, Josef Klička, kteří byli častými hosty na koncertech sboru Smetana.
Po skončení druhé světové války se sbor pouští s plným elánem do práce. Koncem června 1945 koná koncert ve prospěch Lidic a v červenci se společně s kročehlavskou Slovankou a Středočeskou filharmonií zúčastňuje koncertu „Český národ neskoná“ s Marií Podvalovou za řízení dirigenta Rudolfa Vašaty. V té době vznikají již první náznaky spolupráce mezi mužskými pěveckými sbory Smetana a kročehlavskou Slovankou.
Zpěvácký spolek Smetana působil i jinak v kulturním dění Kladna.
Zásluhou sbormistra Cyrila Novotného se postaral o zasazení pamětní desky Váši Suka, ve Dvořákových sadech označil památníčkem místo posledního odpočinku matky Antonína Dvořáka. Cyril Novotný dal také podnět k postavení pomníku Antonína Dvořáka a vybudoval hudební muzeum ve dvou místnostech kladenského zámku. V roce 1936 sbor nechal postavit ve Dvořákových sadech u divadla Smetanův pomník.
V sousedních Kročehlavech, tehdy největší obci naší republiky byla silná spolková činnost. Byli zde divadelní ochotníci, tělocvičné jednoty, sportovní kluby, střelci, cyklisté, lehká a těžká atletika a další. V této bohaté sportovní a kulturní činnosti ale chyběl pěvecký sbor. Kladno mělo „Smetanu“, Rozdělov „Dalibora“, Motyčín „Dvořáka“, Libušín „Pauknera“, Unhošť „Lípu, pouze Kročehlavům sbor chyběl. Proto se v únoru 1931 bývalí sportovní funkcionáři rozhodli ustavit pěvecký sbor. Ten začal cvičit v restauraci „Slovanka“ a její jméno převzal i do svého názvu. Počáteční malý počet zpěváků se zvyšoval až na 70 členů. Po schválení stanov se sbor v roce 1932 stal členem České obce pěvecké. Od té doby, po úředním potvrzení spolku, byla oficiálně zahájena jeho činnost. Jeho řízení se v roce 1945 ujímá tehdy mladý, 24letý Miroslav Lébr, který v čele Slovanky a později i Smetany- Slovanky stál plných 31 let.
Z pěveckého sboru Smetana se oddělily ženy a založily ženský pěvecký sbor Smetana. U mužské části sboru Smetana kolem padesátých let docházelo ke snižování počtu zpěváků a stejně tak i ve sboru Slovanka.
Proto se v roce 1952 oba sbory dohodly na spojení v jeden mužský pěvecký sbor se společným názvem Smetana-Slovanka.
Za 90 let se ve sboru vystřídalo mnoho zpěváků. Velká část již navždy odešla, ale další v této pěvecké sborové činnosti pokračují. V čele sboru se vystřídalo několik dirigentů a také mnoho členů vykonávalo různé organizační funkce ve výborech a jednotlivých komisích. Za tu dobu sbor nacvičil a při různých vystoupeních v Kladně a na mnoha místech republiky i v zahraničí předvedl stovky skladeb českých i cizích hudebních skladatelů. Sbor nikdy nezapomíná ani na naše národní písně.
Zúčastňoval se mnoha pěveckých soutěží a festivalů, z nichž často přivážel čestná uznání a ocenění za umístění na předních místech. Tomu předcházely stovky zkoušek a tisíce hodin strávených při nácviku jednotlivých skladeb. Za dobu své činnosti ve sboru vždy vládl duch přátelství a kamarádství. Ten se odráží i při mnohých zahraničních zájezdech, při jejichž koncertech se každý člen sboru discip1inovaně podřizuje dirigentovi, aby každé vystoupení odpovídalo reprezentaci města i naší země, ale i mimo ně má chování členů sboru vždy náležitou úroveň.
Mužský pěvecký sbor Smetana-Slovanka je i po více než sto letech trvalou součástí kladenské kultury. Přejme jeho současným členům, pokračovatelům započatého díla z roku 1912, i těm, kteří do sboru přijdou, další úspěchy a radost z této krásné kolektivní kulturní činnosti.
Jiří Procházka